Пятница 29.03.2024 |
|
Naučná stezka Karlštejn - Svatojánský okruh [ Научная тропа ]Okružní naučná stezka vede přes Stydlé vody na vrchol skály sv. Jana. Doporučujeme ještě odbočit na skanzen Solvvayovy lomy.
Začátek: klášter ve Svatém Janě pod Skalou Konec: totožný se začátkem Délka: 4 km Počet zastávek: 10 Zaměření: geologie, flóra, fauna Typ stezky: pro pěší Náročnost: střední, strmý svah Čs pro prohlídku: 2 hodiny Značení: značení naučných stezek a turistické značky Doba návštěvy: bez omezení - po dešti a na sněhu je ve strmém svahu kluzký povrch Mapa: Okolí Prahy Poznámky: turisticky frekventovaná oblast Správce stezky: Správa CHKO Český kras Stav stezky: dobrý Pověřená obec: Beroun CHKO - NPP: Český kras Svatojanský okruh První poustevník v Čechách, o kterém víme, se jmenoval Ivan. Pocházel snad z knížecího rodu. Usadil se v 9. století v jeskyni, ve které vyvěral silný pramen. Nad jeskyní se tyčila mohutná skála. Potok, který teče kolem, se dnes nazývá Kačák. Benediktini z Ostrova u Davle zde založili v polovině 11. století klášter, který byl do barokní podoby upraven v letech 1653 - 1661. Klášter v sobě ukrývá i pozemní kostel, vlastně někdejší jeskyni poustevníka Ivana. Jedno musíme sv. Ivanovi přiznat - vybral si místo z mnoha hledisek pozoruhodné. Nebyl však první, kdo zde žil. V mohutné skále s křížem na temeni nad klášterem jsou vidět velké vchody do jeskyní. Lidé se sem dostali již v pravěku (kudy asi?), jak dokládají nálezy zlomků keramiky. Samotná jeskyně sv. Ivana je další zvláštností. Není totiž v obyčejném vápenci, ale v pěnovci. Pěnovec je sice také druh vápence, ale vzniká z vysrážením ze studené vody. Stáří okolních vápenců se měří na stovky milionů let, pěnovec naopak je velmi mladou záležitostí a na mnoha místech vzniká i dnes. Pěnovec u sv. Jana vznikl v jezírku. Jeho zdroj je jasně v okolních vápencích - voda je postupně rozpouští a tak se může jinde ukládat. Voda, která proniká do vrstev vápence a rozpouští je však vytváří i jeskyně. Generace jeskyňářů se do tohoto zatím neobjeveného systému snaží dostat. Místní názvy ještě povzbuzují. Stydlé vody - jsou to snad pěnovce, jeskynní sintry a krápníky? Propadlé vody - to přece není nic jiného než ponory, místa, kde povrchová voda mizí pod zem. Za velkých dešťů se zde voda skutečně ztrácí. Místa jsou to nápadná - jde o závrty, mísovité prohlubně ve vrstvě vápence. Jenomže tam, kde prosákne voda, není dost místa k tomu, aby se tu protáhl i člověk. Řada unikátních krasových útvarů je i v blízkých lomech "na Parapleti" Ukázalo se, že zkrasovění je zde nesmírně staré, částečně až druhohorní - z doby asi před 70 miliony let. Lomy však také odkryly jeskyně, zaplněné hlínou a kamením. A tak se i tady začalo kopat. V úzkých prostorách to není snadné, navíc se vše musí vytahat až na povrch. Zatím se odtud do předpokládaného systému proniknout nepodařilo. Zkoušelo se to na více místech, často opakovaně. Před několika lety po deštích se u Propadlých vod opět ztrácel příležitostný potůček. Tentokrát se podařilo zjistit, že vodě trvá celých 20 hodin, než se dostane do vyvěračky u sv. Jana. Pokud by voda neměla v cestě překážky, dostala by se tam mnohem dřív. Vzdušnou čarou je to jen kilometr. Jenže - jaké jsou to překážky? Prosakuje voda závalem, nebo jí v cestě stojí jezera? Výkopy odkryly propástku a boční chodbičky. Je snad zde klíč k neznámým jeskyním? Bylo by asi pěkné si zatím neznámé jeskyně prohlédnout. Kdo ví - možná je to turistická atrakce budoucnosti. Možná jsou v nich ukryty kosti vyhynulých zvířat, možná objevitelé zjistí, že vlastně nejsou první a že byly vchody známy již v pravěku. V Českém krasu by to nebylo nic neobvyklého. A kdo ví - možná se do podzemí u vývěru dostal i legendární poustevník Ivan. Naučná stezka jen těsně míjí skanzen věnovaný dobývání vápence. Je v Solwayových lomech, které přímo sousedí s lomy na Parapleti. Nejen že se seznámíte s technikou používanou v lomech, ale můžete se povozit i v důlním vláčku, jaký se používal v dolech na Kladně. Skanzen provozuje společnost Barbora. Dostanete se i na skálu nad klášterem. Při pohledu dolů vypadají budovy kláštera téměř jako dětská hračka. Rozhled odtud je jeden z nejkrásnějších v Českém krasu. Svah nad údolím Stydlých vod je krásně zachovaná ukázka přirozených skalních stepí. Pokud budete pozorní, všimnete si, že i zde je malý závrt. Skalních stepí zde ubylo - zarůstají, někdy byly dokonce i násilně zalesněny. Na druhou stranu vznikly i nové ve starých lomech. Po sv. Ivanovi máme ještě jednu krásnou památku. Na skalních stepích zde roste krásná tráva, která má lidový název vousy svatého Ivana (kavyl ivanův). Na začátku léta se plochy kavylu stříbřitě třpytí. Parametry naučné stezky: Začátek klášter ve Svatém Janě pod Skalou, konec tamtéž, délka 4 km, středně náročná trasa, 10 zastávek, doba prohlídly cca 2 hodiny, stezka je určena pro pěší. Doprava: Loděnice nebo Vráž u Berouna (vlak, autobus) Turistické cesty: Červená značka z Berouna a z Karlštejna, žlutá značka ze Srbska Cyklotrasy: Údolím Kačáku - možno nejen z Berouna a Karlštejna, ale i z Prahy Zajímavosti v okolí: - Karlštejn - hrad, muzeum - Amerika - zatopené jámové lomy - Beroun - historické jádro, muzeum, medvědárium - Tetín - hradiště, zbytky hradu - Nenačovice - muzeum, sklářská huť - Loděnice - skanzen Chrustenická šachta UMÍSTĚNÍ
DALŠÍ INFORMACE: http://www.stezka.cz Typ záznamu: Научная тропа AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 27.09.2004 v 09:19 hodin součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ® |
|