1945-1967 [ Historie (archivní dokument) ]
V květnu 1945 byl ustanoven první národní výbor. Veškerou správu již od prvních dnů svobody převzali noví a staronoví obyvatelé. Dne 14.září byl doplněn národní výbor na počet 25 členů a volby do něj se během příštích měsíců několikrát opakovaly. Změny nastávaly na základě výsledků paritního zastoupení politických stran v ústavodárných orgánech.
Pro školní rok 1945-46 byla obecná škola organizována jako pětitřídní.
V budově mateřské školy byla otevřena poradna pro matky a děti, do níž 2 x měsíčně docházel lékař.
1.1.1948 bylo v sále Národního domu otevřeno státní kino "Beseda" s kapacitou 270 míst, promítalo se 3 x týdně.
V roce 1950 byl v obci zřízen svépomocí rozhlas. Bylo založeno JZD.
Od 1.1.1950 se stala součástí národního výboru i matrika pro Bartošovice, Sedlnice a Hukovice.
Od roku 1950 bylo v obci zřízeno sídlo Učňovské školy zemědělské (do roku 1955 zaměřeno na chovatelství, od roku 1955 rozšířeno i obor pěstitelský).
V roce 1958 jsou v obci dvě myslivecké honitby, organizace Sokol, Jednota, ČSPO, ČSČK, Svaz zahrádkářů, Obvodový včelařský spolek.
V roce 1959 se Bartošovice poprvé ve své historii dostaly do seznamu železničních stanic v jízdním řádu. Mezi Studénkou a Sedlnicí byla zastávka Bartošovice, ovšem bez železniční budovy a bez zastavení vlaku. V této době byl přestavěn v centru obce na č.p.138 obchod na samoobsluhu.
V roce 1963 byla dokončena výstavba vodovodu, realizována stavba letního kina.
V roce 1966 byla ukončena činnost zemědělského odborného učiliště v zámku.
V tomto roce postihla obec průtrž mračen s následnou povodní. V pátek 22. července se v dopoledních hodinách rozpoutala prudká bouře. Srážky byly tak vydatné, že během dvou hodin spadlo 90 mm vody. Z kopců, svahů a polí se valily přívaly vod, koryta se plnila kalnou bahnitou vodou. Hladina Bartošovického potoka po celé délce se během krátké chvíle zvýšila o několik metrů. Proud vody strhával všechno, co se nalézalo v jeho dosahu. Výsledek povodně byl hrůzný. 11 rodinných domů bylo ihned srovnáno se zemí, vážně bylo poškozeno 167 domů. Pojišťovna likvidovala 317 pojistných událostí. Uhynuly stovky domácích zvířat. Jen to jediné bylo dobré, nebyly ztráty na lidských životech.
Řadu jednotlivých případů, ale také celou situaci popisuje publikace, která vyšla v roce 1967 s názvem "Vodě neunikneš". Povodeň určila na řadu let rozvrh práce občanů obce. Rovněž činnost organizací byla zaměřena na práce při obnově vesnice.
