Farní kostel sv. Václava [ Костёл или собор ]
Název: farní kostel sv. Václava
Identifikátor: 8-1677/1
Obec: Starý Jičín
Lokalizace: parc.č.: 4, st.
Statut památky: KP
Majitel hradu a panství Karel ze Žerotína nechal ve 2. polovině 16. století upravit starý farní kostel. Již v této době zde existoval hřbitov a jeho ohradní zeď. Z pozdějších majitelů věnovali areálu svou pozornost až svobodní pánové z Dannhausenu v 18. století, kteří nechali zaklenout kostel a upravit areál s ohradní zdí se vstupem. Areál byl později doplněn rokokovými kamennými kříži situovanými při schodišti hlavního vstupu.
Stavba kostela podle převažujících dobových zvyklostí kombinovala gotický sloh s renesančním tvaroslovím. Loď a presbytář byly plochostropé. Z této stavební etapy se zachovala věž, obvodové zdivo lodi, boční kaple s předsíní a kamenným portálem. Presbytář náleží k pozdější barokní etapě provedené na počátku 18. století novým majitelem Antonínem z Dannhausenu. Rozsáhlá úprava interiéru (klenby, patrová tribuna, nová okna atd.) byla ukončena pravděpodobně roku 1721. Dílčí zásahy jsou ze 2. poloviny 19. století (1853 hudební kruchta). Malířská výzdoba byla z 20. let 20. století provedena Adolfem Hellerem (*1887).
POPIS STAVBY:
Podléhá neorientovaná jednolodní stavba s představěnou renesanční hranolovou věží, polygonálním závěrem a patrovou hmotou kaple s předsíní a tribunou při jižním průčelí. Na hřebeni sedlové střechy je nasazena sanktusní vížka s otevřenou lucernou. Vstupní průčelí věže je horizontálně členěno průběžnými kordonovými římsami a završeno obloučkovou atikou. V přízemní je prolomen vstupní portál edikulového motivu s jónskými pilastry, trojúhelným frontonem a půlkruhově zaklenutým vstupem. Závěrový klenák nese rokajovou kartuši se čtvrceným erbem svobodných pánů Zenonů z Dannhausenu, nad erbem je v kartuši letopočet 1721. Strany věže jsou opatřeny kulatými ciferníky hodin, v posledním patře jsou dvojice vysokých půlkruhově zaklenutých oken. Nad nimi v půdním polopatře probíhá slepá arkatura. Hladké fasády lodi a presbytáře jsou pravidelně členěny barokními půlkruhovými okny v profilovaných šambránách a mohutnými hranolovými pilíři, korunní římsa je profilovaná. Vstup z jižní předsíně do lodi pozdně gotickým portálem doplněným již renesančním tvaroslovím. Široký polygonální chór je zaklenut konchou se třemi výsečemi. Valená klenba lodi je prostoupena dvojicemi lunet a zpevněna pasy, které jsou podpírány římsami z části vztažných opěrných pilířů. Jižní kaple, kolmá na osu lodi a doplněna na jižní straně malým chórem s půlkruhovým vítězným obloukem, je klenuta křížovými klenbami s hřebíky. Její prostor, v patře s tribunou, se do lodi otevírá půlkruhovými arkádami. Na východní straně lodi je vestavěna hudební kruchta nesená dvojicemi kamenných hranolových pilířů. Vstupní předsíň v podvěží je zaklenutá valeně s výsečemi. Starý farní kostel nechal ve 2. pol. 16. stol. zvětšit majitel panství Karel ze Žerotína. Stavba podle převažujících dobových zvyklostí kombinovala gotický sloh s renesančním tvaroslovím. Loď a presbytář byly plochostropé. Z této stavení etapy se zachovala věž, obvodové zdivo lodi, boční kaple s předsíní a kamenným portálem. Presbytář náleží k pozdější barokní etapě provedené na počátku 18. stol. novým majitelem Antonínem z Dannhausenu. Rozsáhlá úprava interiéru (klenby, patrová tribuna, nová okna atd.) byla ukončena pravděpodobně r. 1721. Dílčí zásahy jsou ze 2. pol. 19. stol. (1853 hudební kruchta). Malířská výzdoba byla z 20. let 20. stol. provedena Adolfem Hellerem (*1887).
